9. ledna 2009, Apolena Geršlová
Zdravím všechny maturanty roku 2010 a dál. Něco nás všechny spojuje, že? Chystá se na nás nová forma maturity a, bohužel, je už zcela jisté, že nás nemine. O tomto tématu bylo napsáno již tolik článků, právě proto si možná můžete pomyslet: „Je zbytečné o tom psát!“ Ale já si to opravdu nemůžu odpustit!
Je spoustu teorií proč ano a proč ne, jako u všeho nového a neznámého. Na tom není nic neobvyklého, ale přece jen, toto téma se nás týká tak moc, že….. je zřejmě zcela nezbytné o něm mluvit a snad zcela přirozené, mít alespoň malé obavy. Dnes už je alespoň možné říct, že rámcově víme, jak taková maturita bude vypadat a že třeba nebude tak strašná, jak se nejprve zdálo. Sice budeme maturovat vlastně dvakrát, ale většina z nás stejně ze čtyř předmětů, jako doteď, tudíž nijak velká změna, řekl by někdo….. Jinak ale, změna obrovská, říkejte si, co chcete.
Pro člověka je prý přirozené mít strach z nových a neznámých věcí, maturita je postrach už tak, ale doposud měli středoškoláci aspoň tu výhodu, že věděli, do čeho jdou, znali všechno z vyprávění, dostali vypracované maturitní otázky od starších studentů. My nevíme nic, nikdo před námi takhle nematuroval, nikdo nám neřekne: “Buď v klidu, to zvládnete! Když jsme to zvládli my, tak vy taky!“ Bohužel, někdo prý musí být první…
Tento článek nemá být postrachem, jen by bylo milé, kdyby se Někdo zamyslel, jestli tohle všechno bude mít přesně ty výsledky, které si přál a které jsou prý tak nezbytné!
Autorka je studentkou oktávy Gymnázia Elišky Krásnohorské v PrazePodklady pro seminární práce