Přichází vždy v pololetí a na konci školního roku a mnozí se ho obávají už dlouho dopředu. Některým kazí dokonce i radost z blížících se prázdnin. A o čemže je řeč? O vysvědčení přece. Strach z vysvědčení se týká zejména žáků základních škol, ale dá se říct, že je to obecný problém všech školou povinných i nepovinných. Celý článek
Letní měsíce už otvírají vrátka. Červenec pomalu bere za kliku a už brzy vypustí školou povinné i nepovinné z lavic. Jak říká jeden citát: “Ve škole života není prázdnin.“, takže dokud nás učí škola, prázdniny si vzít nenecháme a někam vyrazíme. Celý článek
Díky tomu, že navštěvuji 3. ročník Střední odborné školy Waldorfské, se mi naskytla příležitost mít 14-ti denní sociální praktikum, jenž je pro tento stupeň vzdělanosti a na této škole typické. Celý článek
Co je to vlastně oblíbenost? Je to jen pojem. Každý má někoho rád a jiného zase ne. I když je například někdo z učitelů všeobecně vzato oblíbený, neznamená to, že zrovna vy ho musíte mít rádi. Je to o tom, jak si s kým padnete do oka. Celý článek
Jaké máte vzpomínky na obědy ze školní jídelny? Doteď vidím, jak kuchařky nakydaly na talíř bramborovou kaši, rozetřely ji a polily lžící omastku. Vedle ní pak mrskly kousek mletého masa. Když bylo „dobře“, tak ještě přiložily okurek a talíř podaly do čela fronty. Na druhou stranu, třeba knedlíky ze školní jídelny mi chutnaly. Ty omáčky byly už horší. Nebyly by špatné, kdyby je člověk nemusel nahánět po celé ploše talíře, neboť byly tak řídké, že se sotva daly příborem chytit. Běda ale jak byl luštěninový den. Pravidelně jednou týdně se podávaly pokrmy jako čočka s párkem, fazolové lečo nebo hrachová kaše. Toho ani moc vařit nemusely a ještě jim zbývalo. Celý článek
České školství hýří různými zvláštními osobnostmi. Od dokonalosti lidské rasy a pozitivizmu, přes nedokonalost, až po stvoření z pekla, toužícího po krvi a slzách. Od malinka, od první třídy máme učitelky za ty zlé. Báli jsme se jich, měli jsme z nich respekt, poslouchali jsme je na slovo, či naopak jsme nedělali nic jiného, než že jsme zlobili. To jsme však netušili, že učitelka v první třídě je poslední člověk, který na vás občas promluví i vlídným slovem. Celý článek
Určitě si také své vyučující škatulkujete. Během školních přestávek, postávání v hloučcích na chodbách si sdělujte názory na vaše oblíbené či méně oblíbené pedagogy. Každému vyhovuje někdo jiný. Někdo chce projít takříkajíc „na pohodu“, jiného mrzí, že nic neumí. A to především z toho důvodu, že jej čekají přijímací zkoušky nebo další studium. Celý článek
Školné na vysokých školách, v poslední době jedno z nejdiskutovanějších témat. Veřejnost se rozdělila na dva, v podobných sporech klasické tábory – zaryté zastánce školného a jeho zaryté odpůrce. Nechci se zde stavět na tu či onu stranu, chtěl bych se zamyslet nad školným v jiném úhlu pohledu. Celý článek
Kulturní akce pořádané školou jsou sice většinou důvodem k nadšení mezi studenty, ne však kvůli vysokému zájmu o kulturu, ale spíš proto, že se nebudou muset učit a vyhnou se písemkám a „nezbytnému zkoušení“. Je přece mnohem lepší jít se dívat na film, než se drtit na písemku, ne? Celý článek
Je rozdíl mezi kouřením na základní a na střední škole. Kouří se všude, ale přece jen na základní škole je to dosti na pováženou. Od první třídy dětem nutí učitelé názor, že kouření je špatné. Kouření JE špatné, ale máte z něj požitek, který je na tolik dostatečný, že kouří víc jak polovina světové populace. Na základce se povětšinou začíná s inhalováním nikotinových a dehtových výparů z pravidla „až“ na druhém stupni, tzn. od 6. třídy! Z toho vyplývá, že v dnešním světě kouří již dvanáctileté děti. Celý článek
Víte, jaký je rozdíl mezi matematikem, účetním a ekonomomem? Zeptejte se jich, kolik je dva plus dva. Matematik vám odpoví, že je to čtyři celé nula, nula. Účetní řekne, že je to vychází v průměru čtyři, plus-minus deset procent. A ekonom? Ten vás vezme stranou a do ucha vám zašeptá: „Jaký výsledek byste rád?“ Celý článek
V souvislosti s možností zavádění školného jsou vysoké školy v poslední době často diskutovaným tématem, jádrem sporů a soupeření politických stran, či cílem (nebo jen prostředkem) útoků rozličných lobbistických skupin. Na jedné straně se volá po vyšší efektivitě a ekonomičnosti, na straně druhé po vysoké kvalitě a odbornosti. Jsou však tyto pojmy vůbec vzájemně slučitelné? Celý článek
Podklady pro seminární práce
Kdo si ve škole víc vytrpí?
Žáci od učitelů