11. února 2008, Mape
Není to tak dávno, co jsem vás ve článku „Assassin“ seznamovala s opravdu netradiční hrou vysokoškolských studentů. Konkrétně jsem zmiňovala Brno jako kolébku Assassinu. Jenže i brněnské podsvětí má více odnoží. Já jsem psala o asi stovce nadšenců dobrodružství, kteří běhají po městě a „podřezávají se“ kartáčky.
Odkaz v diskusním fóru mého předchozího článku o Assassinu mě navedl na další (mimo jiné větší) skupinu hráčů. Asi 300 studentů VUT (http://assassin-vut.hrada.info/) také podlehlo „adrenalinu v bavlnce“. Návštěvou stránek jsem se přesvědčila, že Assassin má více variant. Tak třeba již zmíněné VUT namísto zubních kartáčků přikládá na krk „šnůru“ z toaletního papíru – nepoužitého ? jak je v pravidlech zdůrazněno a o minimální délce deseti útržků.
A co Assassin ve světě? Tato hra není žádný výmysl čecháčků, po světě je známá také jako Gotcha, Killer, Paranoia, Elimination nebo Circle of Death. Jádro hry je stejné, co se liší nejvíce je originalita vražedných nástrojů. Od vodních pistolí, umělohmotných nožů až k mnohem nápaditějším zbraním v podobě tenisových míčků, kolíčků připnutých na bundu oběti, samolepících štítků nebo označení dopadeného zvýrazňovacím fixem.
Některé varianty hry připouštějí i nepřímo použité zbraně, jako třeba bombu nebo jed. Bomby v podobě budíků a jiných časových zařízení jsou nastraženy na místo, kde je oběť očekávána. Oběť však můžete odstranit i elektronickou formou – e-bombou. Taková e-bomba je například e-mail s přílohou obsahující zvukový záznam výbuchu. Další možností je nastražení CDčka (nebo mp3 soboru) se stejným zvukem... pak už jen čekat, zda-li si jej oběť přehraje... Lze zabíjet i jiným způsobem – jedy – přidanými třeba ve formě tabascové omáčky do jídla, nebo nastraženého párátka nebo kouskem papírku s nápisem „jed“.
Assassin není zas tak nic nového, žádný studentský výstřelek poslední doby, jak jsem si původně myslela. Tato hra se objevila už v roce 1882 ve filmu s Lindou Hamilton – Tag: The Assassination Day. Mnohem větším překvapením pro mě ale bylo, když jsem zjistila že o Assassinu je i jedna kniha, kterou jsem si před lety koupila, ale bohužel nedočetla. Je od mého oblíbeného amerického humoristy Davea Barryho a jmenuje se Velký průšvih. Jak jsem všechny barryho knížky plné fejetonů zhltala jedním dechem, tak jeho první knihou s celistvějším dějem jsem neprokousala. Ale teď se k ní ze zvědavosti nejspíš vrátím...
A co vy? Hrajete Assassin? Uvítám, když se v diskusním fóru objeví odkazy na další odnože hry a podělíte se o své opravdové zkušenosti a zážitky. Díky.
Podklady pro seminární práce