DŮVĚRA
10. září 2013, Eleanora
Co je důvěra podle Vás? Partnerská důvěra, přátelská důvěra nebo důvěra k neznámému člověku? Ano důvěra má mnoho podob. Postupně si všechny typy důvěr vysvětlíme...
Co je důvěra podle Vás? Partnerská důvěra, přátelská důvěra nebo důvěra k neznámému člověku? Ano důvěra má mnoho podob. Postupně si všechny typy důvěr vysvětlíme. Každý z nás z počátku vysílá k neznámému člověku signál, kterým říkáme „Důvěřuji Ti!“ Tehdy záleží na druhé straně, zda naši žádost o počáteční přátelství přijme. Pokud ano, tak jsme chvilkově šťastni, že známe a i v životě máme někoho nového, komu se můžeme svěřit. Na druhou stranu, když naše žádost bude zamítnuta, cítíme se podvedeni a v sebeobraně vyvoláme otázku „Proč mi nevěříš?“, po vyslovení takové otázky druhou stranu popadne myšlenka „ LŽE!“. Ovšem v případě pokud otázku nevyvoláme a mlčíme, tak druhou stranu v myšlence „ LŽE!“ jen utvrdíme. Mlčení nikdy nemusí znamenat souhlas. Zde by se dalo použít „ Pokud má s vámi někdo problém, nezapomeňte, že je to stále jeho problém.“! Mohli bychom si to přeložit takto. Pokud nám protějšek nevěří (nedůvěřuje), vyvolá si tím v sobě démony, které chce přenést na nás, ale my je nesmíme přijmout a říct si jen „Mohli jsme být dobrými přáteli a tvořit dějiny! Když nechceš je to tvá chyba a ne moje!“, nebo jej dostat nějakým neobvyklým pozitivem, které v sobě nosíme. To jej dostane natolik, že se cítí trapně a začne v sobě vzbuzovat závist, kterou se nám chce určitým způsobem pomstít (např. ničí nově vznikající přátelství apod.). Takové lidi nemá cenu si do života vůbec vpouštět a jen je ignorovat. Brát je jako součást světa, ale nevšímat si jich. Důvěra v přátelství, takovou důvěru zná každý. Všichni z nás máme jednoho nebo tři přátelé, kterým říkáme vše. Mohou se navzájem znát či nikoliv. Ostatní lidé, které označujeme jako přátelé, jsou bráni jako dobří společníci a tím přátelství končí. Tato přátelská důvěra je brána společností za základ všech ostatních. Já myslím, že základní důvěrou je ta, kterou cítíme jako první a tou je mateřská důvěra. Ovšem to je bráno jako samozřejmost. Každý si pamatuje na mateřskou školu, kde stačilo jen chvíli a hned jsme si věřili a přátelili se. Postupem času ve školním věku a v pubertě věříme málokomu. Zde si začínáme zvykat na menší počet přátel, se kterými udržujeme po určitou dobu kontakt. Pro udržení bližšího přátelství potřebujeme někoho, koho máme možnost ve volném čase potkat. Ovšem v dospělosti se stěhujeme a vztahy na dálku i ty přátelské zkrátka nefungují. Navazujeme nové vztahy s kolegy v práci, nebo když jdeme do baru. Všude se obklopujeme lidmi, kde jsou i naši budoucí přátelé. Partnerská důvěra? Úžasné, opravdu nádhera, když víme, že pro nás někdo dýchá a my pro něj. Jen stoprocentní důvěra ani u přátel a později u partnerů není možná. Proč? Vždy nám vlezou do hlavy pochyby „ Co když po práci se s někým schází?“ nebo „Co když nešel nakoupit, ale ….?“, to bychom měli vypustit z hlavy. Tvrzení, že jdu nakoupit, by mělo zůstat u nákupu. Když jdu z práce, je jisté, že se někde zastavím a dám si zákusek, nebo jdu na masáž. Je dobré partnera upozornit na pozdní příchod a promluvit si o tom dříve než déle. V něm tak vzbuzujeme pocit jistoty, že je, to jen on na kom nám záleží. Při nedůvěře je dobré udělat něco, aby se vztah zase utužil. Ptáte se jak? Vztah utužuje například i spánek v objetí, romantická večeře, nečekaný dar v podobě exotické dovolené. To je romantiky, o které sní a může ji mít doma každý. Další co lze použít a nic nestojí je nečekané objetí nebo krásný romantický polibek. To způsobuje pocit ujištění“ JSEM TU JEN PRO TEBE!“. O to každý z nás přeci stojí…… Důvěra k neznámému člověku? Známe všichni situace, když nastupujeme do nového zaměstnání a musíme věřit alespoň šéfovi. To je důvěra, kterou musíme povinně podstoupit všichni. Náš vedoucí nám jistě nelže. Tedy jen ze začátku, aby si ověřil naši úžasnou a jedinečnou výkonnost. Kolegům věříme od začátku jen některým a to těm, kteří nám jsou svým chováním a vzhledem sympatičtí. Později vidíme, jestli jsme si mezi nimi vybrali správně. Všichni dáme většinou na první dojmy. Ty jsou velice důležité. Nebudu zde popisovat situace z osobního života, které jsou pěkné i zábavné Tímto se s Vámi rozloučím a těším se příště. Vaše Eleanora