Fenomén Wikipedia

12. října 2007, Mape

Seminární práce, nedostatečně rozebraný problém ve skriptech, neporozumění výkladu, tak to jsou jedny z možných důvodů pro otevření on-line encyklopedie. Jednou z nich je i Wikipedia. A troufám si říct, že je nejznámější a nejpoužívanější. A kdo za ní stojí, kdo je jejím autorem? Lidé, nejvíce studenti, vědci, učitelé a specialisté v různých oborech, ale nejen ti, všichni mají možnost zapojit se do spolupráce při vytváření nejrozsáhlejší encyklopedie.

Wikipedii si můžete načíst v 252 jazycích nebo dialektech, což je opravdu neuvěřitelné číslo. Pravda je, že v některých jazycích, nebo spíše v těch dialektech si zatím moc nepočtete i kdybyste se snad daný jazyk uměli. Jako extrémní příklad uvedu 2 články v dialektu Kanuri (Afrika – oblast mezi Nigerem a Čadem), nebo v jazyce indiánů Muscogee (Amerika – oblast u Oklahomy), kde naleznete jen o článek více. Ale je sympatické, že je encyklopedie založena a záleží na „domácích“ té dané lokality, jak dalece se o její rozvoj postarají. I když upřímně vidím tuto snahu jen jako obohacení celosvětového dílka o další jazyk, ne o další dílčí encyklopedii.

Wikipedie v češtině obsahuje přes 77 000 hesel. Není to málo ale už ne vůbec moc. 77 000 se zdá jako velké číslo, ale pokud se jedná o všeobecnou encyklopedii, tak ten rozsah není kdoví jaký. A ve srovnání s jinými zeměmi (jazyky) máme co dohánět. Když něco vyhledávám, často v encyklopedii najdu. Často ovšem také ne. A když už tedy najdu, ještě není důvod k radosti. Někdy se pod označením „celý článek“ totiž skrývají třeba jen 3 řádky. Jak Wikipedia sama říká, je to prostě jen pahýl a je potřeba, aby jej někdo doplnil. Jak už jsem v úvodu říkala, autorem se může stát kdokoliv, ale v rámci nějaké solidárnosti by každý měl myslet na to, aby uveřejňoval jen pravdivé a ověřené informace. Zatím se zdá, že to funguje dobře. Wikipedia je sice neověřený zdroj, ale pomáhá, možná zejména studentům, kteří ji mnohdy používají při psaní svých seminárních i bakalářských a diplomových prací. I když z pochopitelných důvodů „jen tajně“, a jen jako součást, ne jako kvalitní zdroj, o který by se skutečně dalo opřít.

Wikipedie v češtině je tedy ještě dost v „dětských letech“. Výhodu má ten, kdo umí anglicky a nedělá mu problémy cizojazyčný text. Anglická verze Wikipedie je bezkonkurenční. Tvoří ji přes 2 000 000 hesel! Takže pokud nenajdete v češtině, zkuste hledat právě tam. Myslím, že právě existence tak velké encyklopedie v mezinárodním jazyce, jako je angličtina, brzdí vývoj dílčích „svazků“, jako třeba toho českého. Na něm zbývá ještě mnoho a mnoho práce a fakt, že obstojně anglicky už umí hodně lidí nenutí k tak aktivní práci na české Wikipedii. O tom, že je anglická verze opravdu bezkonkurenční svědčí i fakt, že druhá němčina nedosáhla ani na 700 000 výrazů a článků. Ale 700 000 je také pěkné číslo, to už je také tučný balík informací. Mezi další nejrozsáhlejší „svazky“ patří Wikipedie ve francouzštině, polštině (trochu překvapivé, ne?), japonštině, holandštině a italštině.

Nechci „prosazovat“ jen Wikipedii, samozřejmě máte na internetu mnoho dalších možností, jak se dopátrat toho, čeho potřebujete. Jen jmenovitě z těch všeobecných uvedu třeba CoJeCo nebo Otttovu encyklopedii. A pak máte k dispozici ještě množství encyklopedií zaměřených na nějaký konkrétní obor.

Co se mě na Wikipedii ale opravdu líbí? Že je výsledkem spolupráce milionů a milionů nadšených lidí.