Imatrikulace

14. listopadu 2008, Milada Zemanová

Imatrikulace, takové zvláštní a v běžné řeči neužívané slovo. Co se pod ním může skrývat? Ve skutečnosti se jedná o starý obřad, nebo snad lépe řečeno tradici, během kterého jsou noví studenti VŠ oficiálně přijati mezi vysokoškolskou komunitu. A jak takový obřad probíhá? Samozřejmě, že ve velké důležitosti a za dodržování přesně stanovených pravidel, která se nemění celá léta, někdy snad i desetiletí.

Jako první se musí všichni studenti, kterých se to týká, sejít v aule (nebo v jiné místnosti) dané univerzity a poté usednout na předem stanovená místa. Pak si za zvuku famfár ohlašujících příchod důležitých osob naopak všichni zase stoupnou a čekají. V té chvíli do dveří vchází v modrém hábitu, se starodávným kloboukem na hlavě a zlatým řetězem důstojenství na krku, rektor/ka. Samozřejmě, že oblečení osob, které přicházejí, se může místo od místa poněkud lišit, já vám jen zprostředkovávám rituál, jehož jsem byla svědkem. Tato osoba pak velice, ale velice pomalým krokem, přesně v rytmu famfár, přechází přes celou aulu a zastavuje se až na vyvýšeném podiu. Pak se celý proces opakuje, ovšem nyní přichází muž (pedel) nesoucí žezlo a v těsném závěsu za ním žena-proděkanka (o těchto třech se budu dále zmiňovat jako o trojici).

Až i tyto dvě persony dojdou na podium (studenti stále stojí) začne hrát česká hymna. Po jejím skončení se vážená trojice usadí a pak se mohou posadit i ostatní. Poté začíná předčítání jmen jednotlivých přítomných. I přesto, že nám bylo sděleno, že účast je povinná a obléci si máme slušné oblečení, tak se našli i tací jedinci, kteří nepřišli vůbec, a když už tak v riflích a mikině, což vedle lidí v oblecích vypadalo vcelku komicky.

Se zazněním svého jména se vždy dotyčný postavil a čekal, až se takto postupně postaví i ostatní z jeho skupiny. Poslední ze stojících pak došel na podium, přiložil dva prsty na horní konec žezla a slavnostně pronesl. „Přísahám!“. Opomenula jsem, že po skončení hymny následovalo čtení přísahy, ve které bylo uvedeno, že si budeme plnit své povinnosti, chovat se slušně, dělat čest fakultě atd.) Celkem se řeklo „přísahám“ cca 7x.

A co bylo dál? Zkuste hádat. Naše trojice se postavila, s ní samozřejmě všichni ostatní a světe div se, opět se spustily famfáry, nám známé již z úvodu a trojice odešla a po jejich odchodu jsme mohli jít i my.

A moje pocity? Smíšené. Dříve se zajisté jednalo o tradici, která budila úctu, ovšem měla jsem pocit, že se celá ceremonie nese v duchu přešlosti. Slova obsažená v přísaze byla jen slova, latinská slova, která mezi sebou rektorka s proděkankou pronášely během obřadu, nám byla cizí, a tudíž působila zvláštně až komicky. Nechci ovšem tento obřad nijak zesměšňovat ani nic podobného. Naopak myslím, že tradice by rozhodně vymizet neměly, jen se domnívám, že nemají na nás takový vliv jako v dobách minulých.

Autorka je studentkou 1. ročníku Filozofické fakulty univerzity Palackého v Olomouci, dvouoborové studium žurnalistika a archeologie

Diskuze na téma Imatrikulace

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[1] stjudentka (89.176.66.10), 2. ledna 2009 13:34
já chodím na gympl a budu mít inauguraci(nevím proč užili tohle slovo,používá se spíš u prezidenta,ale to je jedno):)Moc se těším ,ale zároveň se bojím,že se třeba ztrapním nebo tak X)

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,1
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 2170 čtenářů

Další články tohoto autora