Jak vzpomínám na „základku“

2. září 2009, Štěpánka Chlupáčová

Na základní škole v Rovensku po Troskami jsem strávila celých devět let povinné školní docházky a i když jsem se na střední školu těšila, po základce se mi přece jen trochu stýskalo. Nyní jsem dokončila studium na Masarykově obchodní akademii v Jičíně a ačkoliv jsem na školu často nadávala (asi jako každý), musím se přiznat, že se mi tam celkem líbilo a byla jsem tam spokojená. Studium bylo sice náročné, ale dalo se to vydržet.

Když naše třída opouštěla základní školu, tak mi bylo trošku smutno z toho, že už některé bývalé spolužáky možná nikdy neuvidím a taky jsem se trochu bála, co mě čeká dál. Přechod do neznámého prostředí bývá pro většinu lidí z počátku složitý, ale mě to tak nepřipadalo. Přestože jsem na nové škole nikoho neznala a minimálně čtrnáct dní mi trvalo než jsem si zapamatovala, kde je jaká učebna (naše škola je spíše takové bludiště), se spolužáky jsme se seznámili rychle. Hlavně asi díky Adaptačnímu kurzu, na který jsme odjeli hned druhý školní den. I když nejsme vždy jednotná třída, v kritických situacích dokážeme držet při sobě. Například když nám chtěli vyměnit profesora na účetnictví.

Na základní školu budu však vždy ráda vzpomínat. Většina z vás teď na svých drahých učitelích nejspíš vidí jen samé chyby, ale věřte mi, že s odstupem času si uvědomíte, že to jsou právě oni, na koho s úsměvem vzpomínate a že vám dali do života více, než si myslíte.

Například některé hlášky pana Stránského nikdy nezapomenu. S ním jsme se o hodinách nenudili, ať byla probíraná látka jakkoli nezajímavá. Myslím si, že je velká škoda, že odchází do důchodu, protože jeho nikdo nedokáže zcela nahradit.

Pan Břenek je nejen dobrým učitelem (jako jedna z mála ve třídě vím, co je to větná skladba), ale také má obdivuhodný přístup k žákům. Kdo jiný než on se stará o vaše kulturní vyžití, pořádá zájezdy do divadel a dává si práci s vydáváním tohoto časopisu? Dalo by se říci, že byl jednou z mých motivací podívát se blíž, co je to vlastně žurnalistika (minulé léto jsem byla na brigádě jako redaktorka v Turnovském a semilském deníku).

Slečně Hornové bych ráda poděkovala za její více než výbornou práci, kterou ve škole odvádí. Po nástupu na střední jsem patřila v angličtině mezi nejlepší, přede mnou byli pouze ti, kteří navštěvovali večerní kurzy na jazykové akademii.

Teď si nejspíš myslíte, co vám to tady vykládám, ale já jsem přesvědčená, že časem se mnou budete souhlasit a rádi se budete na základní školu alespoň ve vzpomínkách vracet. Kdo by mohl zapomenout na věčně usměvavého pana ředitele, všetečné otázky paní učitelky třídní a vůbec celý učitelský sbor?

Užívejte si proto základní školy a dobře si vyberte, co dál. Já vám můžu už jen popřát úspěšné ukončení základky a hodně štěstí při výběru dalšího studia…

Autorka je studentkou TUL

Diskuze na téma Jak vzpomínám na „základku“

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[1] sos (90.183.25.213), 22. dubna 2012 13:34
pěkné;)souhlasím už teď

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,0
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 1962 čtenářů

Další články tohoto autora