Když se čas v lavici vleče

19. září 2007, Mape

Střední škola, poslední hodina, pátek. Čas se vleče. Přivírají se mi oči, občas mě probudí zavrzání křídy o tabuli. Hrozný zvuk. „Jsi na řadě,“ strčí do mě sousedka. Podívám se na čtverečkovaný papír a rozvážně domaluji další křížek. Znovu se podívám na hodinky a zjišťuji, že veskrze nic nového. Ručičky se skoro nepohnuly. Pomyslím si, že se na ně teď dlouho nebudu dívat a až na ně znovu pohlédnu, budu mít radost, že se pohnuly. „Tak hraj“, popohání mě kamarádka. Dalším křížkem jí naruším řádku koleček.

Myšlenky mi směřují na odpoledne, co je k obědu, co bude v televizi, co musím do zítra udělat a konečně to nejdůležitější, jestli si lehnu na gauč nebo do křesla. Ale jak napovídají hodinky, ještě chvíli budu muset ležet zkroucená na tvrdé židličce.

Výklad je stereotypní, opravdu nezáživný. Neubíhá to. Čím více na ten čas myslím, tím více se to vleče. Pak zjistím, že jsem zapomněla pokračovat v zápisu. Nevadí, někdy to dopíšu. Jen sedím, protože tu ještě pár minut musím vydržet a jak je vidět, stejně to nemá smysl. Ale musím tu zůstat.

Přednáška na vysoké škole. Aula se pomalu plní. Ještě po začátku se pár lidí docourá. V tichosti se usadí, někdy jen na chviličku a záhy zas odejdou. Každý jsme tu zcela dobrovolně, což jsou trumfy v rukou studentů. Hrajeme na své svědomí a na své znalosti. Takže když přednášející spustí cizím jazykem, spousta studentů se zvedne a vezme nohy na ramena. Stejně tak když se zdá přednáška být nepřínosnou, nebo se změní jen ve veřejné předčítání skript. Těch třináct týdnů semestru znamená třináct přednášek na jeden předmět, pokud tedy něco neodpadne a není jich méně.

První týden je všude plno, místy kapacity učeben nestačí. Studenti tak prahnou po vzdělání, že sedí i na schodech a poznámky píší na kolenou. Jenže takto „vyprodáno“ je většinou jen prvních 20 minut úvodní přednášky, kde se říkají podmínky splnění předmětu, doporučená literatura a další organizační věci. Pak někdy sám přednášející na základě zkušeností z předcházejících let milosrdně upozorní, že je to k informacím ke zkoušce vše, že dále se bude už jen přednášet, proto právě otvírá prostor všem těm, které probírané téma nezajímá. Na tuto výzvu studenti zareagují a zvedne se vlna odcházejících. Aula prořídne. Přitom to byl jen začátek typicky klesající tendence účasti na hodinách. Po třech týdnech většinou už na přednáškách není ani polovička lidí. Zvlášť na těch večerních. Málokdo totiž je natolik svědomitý, že vydrží ve škole až do večera.

Ze svého rozvrhu také postupně ukrajuji ty večerní hodiny. První týden se snažím jít na vše a pak postupně ubírám ty hodiny, kde spím, čtu časopisy nebo brouzdám na internetu. Notebook už jsem na přednášky přestala nosit, protože ten internet je fakt velké lákadlo. Obvykle než jsem prošla ty stránky, které mě zajímaly a stáhla poštu, tak už jsem nevěděla, o čem se vůbec hovoří. Těžko se pak chytat v polovině tématu. Listovat internetem můžu v knihovně nebo na bytě, proč být tedy ve škole. Takže rozvrh vysokoškoláka vypadá někdy na první pohled dost divoce – ve škole od rána až do večera – jenže zeptejte se, na kolik z těch hodin student opravdu chodí. A rázem je toho tak asi polovina. Nevím o nikom, kdo by chodil na vše.

Jak se blíží zkouškové, začne se zas něco dít. Ne snad, že by se rapidně zvýšil počet lidí na přednáškách, ale začnou se množit dotazy, kdo má výpisky. Na studentském serveru se objeví poznámky od pár dobrých duší, které to psaly na počítači a pro ostatní daly dohromady. Na Masarykově univerzitě tato spolupráce celkem dobře funguje. Většinou vždy se někdo najde, kdo zpracované otázky ochotně postoupí dalším.

Možná na poslední přednášku se účast o něco málo zvýší, ale zas žádný extrémní nárůst to není. Přece ale jen, co kdyby se říkalo, co přesně bude v zápočtovém nebo zkouškovém testu? Ideální by bylo, kdyby vyučující prozradil přesné znění zadání a poté ho pro „své ovečky“, které přišly alespoň na poslední přednášku, vypracoval. Studenti se většinou musejí spokojit jen s přáním „hodně štěstí u zkoušky“.

Diskuze na téma Když se čas v lavici vleče

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[3] Anonym (88.102.219.170), 14. listopadu 2007 15:50
:Ose mam na co tesit :|
[2] Anonym (89.102.154.101), 21. října 2007 18:16
Svatá pravda. Na začátku semestru navštěvuji všechny přednášky, ale jak týdny ubíhají, přednášky se ubírají. :D
[1] Anonym (85.160.24.147), 28. září 2007 18:22
Pekny:D

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,0
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 1962 čtenářů

Další články tohoto autora