Pomůže školné vysokým školám?

23. května 2007, Tomáš Tesař

V politických kruzích se o školném vedou mnohaleté diskuse, novela zákona je navrhována parlamentu pravidelně každým rokem, ač jej zatím páni poslanci shazovali ze stolu. V podstatě existují dva pohledy na problematiku školného – pravicový a levicový.

Zatímco pravicový říká, že každý je odpovědný za svůj osud a školné je investicí každého do vlastní budoucnosti a vynaložené náklady se mu mnohanásobně vrátí díky získané kvalifikaci a větší pravděpodobnosti uspět na pracovním trhu v dobře placeném sektoru, levicový si zachovává tradiční sociální statut ochraňující ruky státu, která všem pomůže a nenechá nikoho na holičkách.

Nesnažím se říci, zda školné ano či ne, snažím se nalézt odpověď, zda vůbec školné pomůže ke kýženému rozkvětu našeho vysokého školství.

Vysoké školy jsou financovány ze dvou základních zdrojů: z veřejných financí a z vlastní podnikatelské činnosti. Není tajemstvím, že veřejné zdroje tvoří zhruba 85 % rozpočtu vysokých škol. Náklady na jednoho studenta se odvíjí od studované oboru a samozřejmě se velmi liší, pohybují se od 30 000 korun u humanitních oborů a šplhají do desetitisícových částek u lékařských nebo uměleckých oborů. Školné jako takové by se podle dosavadních návrhů pohybovalo v rozmezí 15 000 - 30 000 korun za akademický rok.

Jestli je to hodně nebo málo a zda tyto sumy znamenají hráz proti studiu lidem ze sociálně slabších vrstev, nechám na čtenářově posouzení. Pro nemajetné studenty by stát přichystal jím garantované půjčky s odkladem splácení do doby, než student na své výplatní pásce bude vykazovat minimálně průměrný výdělek. Tato idea se mi zdá správná, ale mně osobně by se moc nelíbilo, kdybych do své začínající kariéry přicházel s dluhem řekněme kolem 100 000 korun.

Člověk si chce po škole najít vlastní bydlení a bez dalších peněz ho nepořídí. Nabízí se hypotéka či jiný úvěr, tedy další dluh. Nechtěl bych žít celý život s tím, že musím každým měsícem odečítat ze svých vydělaných peněz mnohatisícové sumy, abych si před penzí konečně užil pocitu, že už konečně nemusím nic splácet.

Pokud bych za své studium platil školné, vyžadoval bych za své peníze odpovídající kvalitu. Na základě dosavadních zkušeností se studiem v Česku bohužel musím konstatovat, že kvalitu zatím vidět není. Když vykládám některé zážitky z přednášek mým rodičům a přátelům, nevěřícně kroutí hlavou a diví se, jak lidé, o kterých vyprávím, mohou vyučovat na vysoké škole.

Nepochybně je to důsledkem nízkých platů a slabé konkurence vyučujících. Problémů tu máme ovšem více. Vysoké školy každoročně naříkají nad nedostatkem peněz, počty přijímaných studentů navyšovaných podle přidělených normativů od ministerstva školství. Dokonce říkají, že kdyby ministerstvo přidalo více, přijali by i více studentů.

Nejhorší ale je, že studenti přijímaní „navíc“ si už dnes nemají kam sednout. Kapacity vysokých škol jsou totiž už dnes za svou hranicí a nafouknout budovy nelze. Když náhodou přijdeme na cvičení všichni, někteří (a není jich málo) bohužel vstřebávají látku vestoje.

Zmíněná fakta by jistě podporovala zavedení školného, nicméně si nemyslím, že by to bylo jednoznačné východisko. A k tomu přispívají i hlasy z ministerstva školství, že oč by školy dostaly na školném více, o to by se jim ubralo ze státního rozpočtu. Nula od nuly pojde – odnesla by to studentova peněženka.

Ekonomická teorie říká, že trh je základem ekonomických procesů a zde by nepochybně sehrál významnou úlohu. Jestliže dnes poptávka po studiu několikanásobně převyšuje nabídku studijních míst, zavedením školného by nabídka zůstala stejná, koupěschopná poptávka by však adekvátně snížila možnosti studujících platit školné. Na školách by se v podstatě nic nezměnilo, jen by studovali ti, kteří na to mají finančně a ne ti, kteří na to mají inteligencí.

Říká se, že ve školství je dnes už tak málo peněz, že jakékoli další snížení už by znamenalo katastrofu. Ohlédnu-li se kolem sebe, nedostatek peněz osobně nepociťuji. Moje univerzita za poslední čtyři roky kompletně modernizovala učebny výpočetní techniky a každým rokem se rozšiřují počty ne zrovna nevýkonných počítačů.

Rekonstrukcí prošly všechny koleje, příští rok bude zakoupena kolej pro dalších 500 studentů, biologická fakulta vystavila nový pavilon za více než 200 miliónů a rekonstruován byl jeden pavilon učeben zemědělské fakulty. Prý na nic nejsou peníze, ale když přijdete do kanceláře každého profesora, najdete tam nový počítač.

Výše zmíněná slova jsou ovšem mým subjektivním pocitem, představitelé univerzity budou jistě hovořit jinou řečí.

Autor je studentem 2. ročníku Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Diskuze na téma Pomůže školné vysokým školám?

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[4] divoká kočka 2 (80.188.41.127), 29. září 2008 15:07
na zradlo ucitelum ano :p:p:p:p:p:p:p:p:p
[3] divoká kočka (80.188.41.127), 29. září 2008 15:05
mozna ano
[2] lulu (80.188.41.127), 29. září 2008 15:04
ne:@
[1] kapibara (88.101.39.97), 15. března 2008 17:52
Školné pomůže akorát těm nahoře, aby si mohli koupit nové limuzíny.......Jistě, je to nadsázka, ale nazývejme věci pravými jmény. Jenom by mě zajímalo, jak dlouho si z nás ,,ti nahoře" budou dělat dojné krávy. Přijeďte se někdy podívat na pedagogickou fakultu do Českých Budějovic. V nějterých třídách neexistuje umyvadlo, ale zato je tam dán škopek se zatuchlou vodou na umytí tabule. Takže docela humor....

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,0
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 1863 čtenářů

Další články tohoto autora