Přežvýkavci aneb (ne)zakázané žvýkání
8. prosince 2008, Kateřina
Upozornění: Tento článek si klade za cíl stručné seriózní uvedení čtenáře do problematiky světa přežvýkavců. V druhé části jde pak především pobavení. Snaha moralizovat byla eliminována na minimum.
Žvýkačky ve školách jsou velkým tématem, některým kantorům nevadí, některé přivádějí k šílenství a někteří je doporučují pro lepší anglickou výslovnost. Studenty to vesměs nezajímá a málokdy se v našich řadách najde nějaký radikální odpůrce žvýkání.
Na studenta, který usilovně pohybuje čelistí všemi směry, v horším případě otvírá pusu, v ještě horším případě mlaská a v nejhorším případě si se žvýkačkou hraje, opravdu není – co si budeme namlouvat – pěkný pohled. Obvykle však nežvýkáme před zrcadlem a tak je nám to jedno. Z ostatních ve třídě vidíme převážně záda, málokdo žvýká zády. Řekla bych dokonce, že nikdo, ale neviděla jsem všechny přežvýkavce světa a tak si nejsem úplně jistá.
Na druhou stranu se ani příliš nedivíme, když vyučující, kterému se naskytne pohled na celou třídu přežvykujících studentů, prohlásí: „Připadám si tu jako někde na pastvě.“ Je to celkem trefné vyjádření, které už někdy slyšel snad každý středoškolák. A snad každý středoškolák si alespoň jednou přál, aby byl raději doopravdy na té pastvě – popřípadě, aby tam byl kantor.
V okamžiku kdy je vyřčena takováto či podobná věta, se studenti rozdělí na několik skupin:
- Slušňáci: Je-li to možné, jdou a žvýkačku dobrovolně vyplivnou. Jejich existence zatím nebyla prokázána, ale čas od času se o nich objevují zprávy od nepříliš důvěryhodných pozorovatelů.
- Herci: Pokud vědí, že vyučujícímu žvýkání vadí, převalují žvýkačku mdle po patře, jsou-li vyvoláni, schovají ji za zuby a žvýkají jen, když se na ně nikdo nedívá. Když jsou dobří, tak jim to projde. Vyskytují se hojně především v předních lavicích.
- Ignoranti: Tváří se, že neslyšeli a s ledovým klidem žvýkají dál. Ti nejotrlejší nevyplivnou žvýkačku ani po přímé výzvě. Narazíte na ně tak od třetí lavice dál. Pokud některého uvidíte v první lavici před katedrou, máte co dočinění buď s mimoněm, který vyučujícího doopravdy přeslechl, nebo s provokatérem, který žvýká naschvál profesorovi přímo před nosem.
- Čuňata: Jinak to ani vyjádřit nejde. Student, který přilepí žvýkačku na lavici nebo na židli je prostě čuně. Platí ale, že z cizího krev neteče. Téměř nikdo si nenalepí žvýkačku na vlastní lavici. Nejvíc se lepí v odborných učebnách a v cizích třídách. A pokud máte jen trochu zákeřné profesory, doplatí na to na konci roku všechny skupiny přežvýkavců. A ano… odpůrci žvýkaček taky. Kdo někdy ručně seškrabával z lavice cizí rok staré žvýkačky (nebo prostě jakékoliv žvýkačky), ví o čem je řeč. Na čuňata narazíte úplně všude a nemyslete si, že je ve třídě nějaká oblast, která by je odpuzovala. Je úplně jedno, kde sedíte, v červnu budete mít lavici (a pravděpodobně i židli) oblepenou podivnou hmotou připomínající něco mezi gumou a betonem.
O tom co se děje, když je žvýkání povoleno se netřeba rozepisovat. Prostě se žvýká. Znám experty, kteří by zřejmě dokázali i samotné žvýkání popsat zdlouhavě a vědecky, ale na to si zatím netroufám – přeci jen nemám až takovou žvýkací praxi – a tak vám raději předložím pár poznatků o vlastnictví žvýkaček, které jsem během svých studií stihla posbírat.
Deset rad a faktů o žvýkačkách pro majitele – pozor překvapení – žvýkaček:
- Je jedno kolik žvýkaček máš, ostatní ti je stejně rozkradou.
- Jsi-li hodně nezkušený nabídneš ostatním žvýkačky dobrovolně. Pak získáš zkušenosti (tj. ztratíš žvýkačky).
- Podej spolužákovi žvýkačku a sebere ti celý balíček.
- Schovej je, kam chceš, ostatní je stejně najdou.
- Není dobrý nápad schovávat žvýkačky ve spodním prádle, jakkoliv je to lákavé. Promysli všechny možnosti a dojdeš k závěru, že jakýkoliv výsledek tohoto zoufalého činu by byl nechutný.
- Pokud si bereš žvýkačku v přítomnosti jiných studentů, hodně pomáhá, pokud se tváříš, že okolo tebe nikdo není. Raději to ale neprotahuj.
- Žvýkačky jsou regulérní válečná kořist. Nepočítej s tím, že tě spolužáci jen tak škádlí a žvýkačky ti budou vráceny. Nebudou.
- Máš-li velké štěstí a hodné spolužáky, bude ti z původně tvého balíčku žvýkaček nabídnuto.
- Nechceš-li vypadat jako lakomec, který nedá osobě bližní ani tu pitomou žvejku nabídni tu, co už žvýkáš sám. Snaha byla.
- Neváhej se vrhat po cizích žvýkačkách (tedy po těch nevyžvýkaných – i když proti gustu…) a to i přesto, že máš vlastní. Je velice pravděpodobné, že ostatní majitelé žvýkaček ti jich pár dluží…
Diskuze na téma Přežvýkavci aneb (ne)zakázané žvýkání
- [2] natsjy (88.100.111.120), 23. března 2009 17:46
-
dobry mno ja taky furt zvejkam

- [1] Téeéra (85.160.42.246), 8. prosince 2008 17:47
-
Deset rad je fakt skvělých, úplně to takhle chodí, stačí vyndat balíček a najednou v něm už nic není
..Jinak, u nás máme ve šk. řádu zakázané žvýkání v hodinách právě díky Ignorantům a Čuňatům, ale už mi to moc nevadí. Jsem skoro žvýkačkový závislák, takže ráno když jdu z domu beru si žvýkačku, s příchodem do třídy ji vyhodím do koše a u odchodu z oběda si dám další
Jinak, moc pěkně napsaný článek *THUMBS UP*