První školní den

3. září 2007, Apolena Geršlová

On ten první den tak strašný není, uvidíme se se všemi lidmi ze školy a budeme si mít určitě co povídat! Kolik zážitků, které se staly za ty dva měsíce, se bude muset probrat, kolik bude novinek! Brigády, dovolené s rodiči ale i bez nich, tábory, kterých jsme se letos účastnili jako praktikanti, a samozřejmě nesmíme zapomenout ani na nějaké ty letní lásky, které sice skončily stejně rychle jako začaly, ale k létu prostě neodmyslitelně patří! Bude to paráda! Ale úplně první povinnost je zabrat to nejlepší místo ve třídě, vždyť kdo by chtěl celý rok sedět u katedry a mít profesory přímo u nosu? A tak se škola začne plnit nezvykle brzy, což bude poprvé a naposledy v tomhle školním roce.

Třídní profesor se nám bude snažit domlouvat, jak ten letošní rok pro nás bude důležitý, ať si nenecháme nic utéct a pečlivě se připravujeme na každý den, každou hodinu a každý předmět. Jenže kolikrát to už každý z nás slyšel? Mě to První září letos čeká už po jedenácté a po šesté na stejné škole, takže zahajující proslovy známe se spolužáky skoro nazpaměť. Z rozhlasu se ozývá: „Všichni tady jste vybraní z mnoha uchazečů, tak si té příležitosti važte a pilně studujte! Přeji úspěšný rok.“

Poté bude následovat rozdání rozvrhů, které budeme všichni, stejně jako každý rok, zase proklínat, protože se nám všem bude zdát, že ve škole budeme zase déle než loni! Svatá pravda, každý rok je to horší a horší, ale zároveň všichni víme, že bude hůř a že ti, kteří se v budoucnu dostanou na vysokou školu budou na náš rozvrh na gymplu s láskou vzpomínat.

Po škole si s pár lidmi ze třídy půjdeme někam sednout a tím zahájíme další školní rok. Nevím, jak je to u Vás, ale naše klasická věta: „Tak ať ten rok za něco stojí a neberte tu školu tak vážně!“ určitě proběhne, jenže každý zároveň ví, že tu školu přece jenom docela vážně brát bude. Už za pár měsíců si musíme napsat dva semináře a jen málo kdo ví, jaké, přitom si uvědomujeme, že to mají být obory, kterým se budeme chtít věnovat po ukončení působení na gymplu. A až se za nějakou dobu budeme rozcházet domů nebo třeba na rande, budeme všichni vědět, že teď už zase začíná těch deset měsíců, kdy máte být zalezlí u knížek, ke kterým vás všichni připoutávají, jak můžou.

Druhý den ve škole to na nás začne všechno padat, už pojedeme podle rozvrhu, to znamená, že nám všichni profesoři budou odříkávat program na celý rok dopředu a nám už po prvních pěti větách půjde hlava kolem, navíc ještě, když vám oznámí, že si napíšeme práci na to téma, který jsme dělali na konci minulého školního roku. To je moment, kdy si řeknete- a je to tady, nic se nezměnilo a pomalu se začnete těšit aspoň na ten víkend, když nejbližší prázdniny jsou tak daleko! A úplně tomu dodá první hodina češtiny, ve které nám naše milovaná paní profesorka předloží seznam povinné četby na celý rok a vy si jenom řeknete- tohle nikdy nemůžu přečíst a už předem budete mít k těm knížkám odpor, i když jste je ještě ani nedrželi v ruce. Prostě klasika.

Odpoledne se se všemi spolužáky vrhnete do antikvariátů a budete chtít sehnat všechny učebnice za ty nejlepší ceny, jenže výtisků budou mít velmi po málu a tak se o ně málem pohádáte, protože si je skoro nikdo nechce kupovat nové a dávat za ně ty nehorázné peníze, zvláště u učebnic předmětů, které byste nejraději vyškrtli úplně, jenže se nedá nic dělat, vybrali jste si školu s všeobecným zaměřením, tak se klidně můžete stavět na hlavu. Jak v téhle chvíli závidíme všem, kteří jsou školou povinní a učebnice dostávají zadarmo vždycky na konci školního roku!

A tím ještě zdaleka akce nekončí, obstarat všechny potvrzení o studiu, takže to u hospodářky, která na taková potvrzení dává razítka, vždycky vypadá jako kdyby se něco rozdávalo zadarmo a můžete si tak postát třeba i půl hodiny, než se na Vás s razítkem dostane řada. Většina z nás si taky na začátku školního roku plánuje volný čas na odpoledne, tak aby korigoval se školou, veškeré tréninky, někdo třeba hodiny výtvarky, jiný modelářský kroužek a většina z nás hledá brigádu, která by pokud možno nebyla nijak časově náročná a dobře finančně ohodnocená a ještě by nás třeba mohla bavit (přitom víme, že taková brigáda vlastně prakticky neexistuje).

Když si na to všechno vzpomenu, vlastně se mi tam vůbec nechce. Ty první dny jsou nejhorší, než se všechno zaběhne, uspořádá, potom už to zase půjde, tak jako každý rok… I když teď nadáváme, nakonec je nám vlastně jasné, že na ty naše První září budeme ještě rádi vzpomínat, vždyť když to tak vezmete, co v životě bude radostnější a hlavně veselejší než to dlouhé období na střední škole? Moc toho asi nebude…

Autorka je studentkou oktávy Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze

Diskuze na téma První školní den

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[7] Kája (212.80.64.90), 29. srpna 2008 22:29
Mě se to líbí, pěkně napsané:)
[6] Anonym (86.49.111.61), 25. září 2007 22:14
naivní
[5] Anonym (88.103.66.247), 10. září 2007 19:44
Je to tak dobrýýýýýýýýýýýýýýýýýý!:):):):):)
[4] Anonym (88.103.66.247), 10. září 2007 19:42
No výborně výborně blahopřeji!:):):D:p:):)
[3] Anonym (82.150.160.202), 9. září 2007 14:31
love škola :D:D;)
[2] Anonym (213.19.57.153), 8. září 2007 15:55
FELBERKA JE TRAPNÁ:@:@
[1] Anonym (85.207.17.154), 6. září 2007 16:16
hm tarpny:D:(

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,1
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 1982 čtenářů

Další články tohoto autora