3. října 2007, Apolena Geršlová
Televizní noviny, tisk a vůbec všechny zdroje informací byly před začátkem letošního školního roku naprosto zaplněny zprávami s titulky, které hlásaly: „Největší reforma školství za posledních několik let!“, „Převratné změny ve školách!“ a podobné zprávy. Všechny měly oznámit, že letošní první a šesté třídy se mají připravit na změny, a jaké? To asi zatím pořádně nevědí ani sami jejich tvůrci.
Čeho že se má ta „převratná reforma“ týkat? Zní to celkem jednoduše. Budou sice pevně dány osnovy, ale jak je školy splní, bude záležet už čistě jenom na nich, výsledek toho je, že se budou spojovat předměty, které k sobě mají blízko, v jeden. Tak vzniknou předměty jako „Člověk a příroda“, kde se bude prolínat biologie, fyzika, chemie, ale třeba i zeměpis. Další chytrý mozek vytvořil předmět, který se bude zabývat všeobecně jazyky, ať se žáci (nebo studenti) budou učit jakékoli, budou prostě spojeny v jeden předmět. Množství nápadů je přitom neomezené, vedení školy si vlastně může vymyslet cokoli a učitelé (nebo profesoři) to musí respektovat.
Nemůžu se zbavit dojmu, že to přinese jenom zmatek! V první třídě se učí tak nějak všechno, jak to jde. Jaké předměty chcete spojit, vždyť oni nemají biologii, dějepis a zeměpis, ale jenom jedno-prvouku, už tak to mají dost propojené, nezdá se Vám? Ale tam to snad napáchá ještě nejmenší škody, přece jenom, učitelku mají na všechno jednu, ta má prostě vzdělání na vyučování všech předmětů, může jí být jedno, jestli má čtení a psaní spojené v jeden předmět, umí učit oboje. Ale co učitelé na druhém stupni, po nikom nemůžete chtít, aby měl aprobaci na tolik předmětů, neexistuje snad nikdo, kdo by studoval biologii, chemii a fyziku dohromady (i tak už jsem pomlčela o již zmiňovaném zeměpise) a jestli ano, tak určitě nepůjde učit…
Když jsem se ptala, jak to bude fungovat, bylo mi řečeno, že učitelé se na jednotlivé předměty budou střídat, ale nemíjí se tedy tohle všechno účelem? Aspoň tak, jak to chápu já, má takhle „reforma“ spočívat v tom, aby se předměty propojovaly, ale když budete mít na jeden předmět víc učitelů, bude v tom akorát zmatek. Jak by se Vám líbilo, kdyby jste například na matiku měli dva učitele, kteří by navzájem nevěděli, co Vás naučil ten druhý, takže by se buď pořád opakovali a nebo Vám spoustu věcí vůbec neříkali, protože by si mysleli, že už všechno bylo řečeno? Asi moc ne, ale nemohli byste jim to mít za zlé, protože není v jejich silách tušit, co dělá jejich kolega. Nebo že by v každé hodině učili tři učitelé a vzájemně se doplňovali? Pokud by na školách bylo třikrát víc učitelů, tak by to snad šlo, otázkou zůstává, jestli by tahle změna byla k lepšímu. Marně se snažím přijít na to, proč někdo chce měnit něco, co taky funguje už spoustu let a řekla bych, že docela dobře, asi právě proto, že už je to spoustu let. Aby to nedopadlo jako někdy před šedesáti lety, kdy nový ministr školství zničil do té doby výborné školství. No, uvidíme!
Jsem opravdu dost zvědavá, jak tohle bude fungovat, ale v každém případě jsem ráda, že mě už to nečeká.
Autorka je studentkou oktávy Gymnázia Elišky Krásnohorské v PrazePodklady pro seminární práce