Seminární práce III.

19. prosince 2008, Apolena Geršlová

Když se dostanete do vyšších ročníků gymnázií, asi Vás naprosto nevyhnutelně čeká volba, jaké zaměření si vybrat. Na většině gymnázií se studenti přihlašují do seminářů, které jim mají rozšířit obzory v té dané oblasti. Nikdy nejde předem odhadnout, jestli Vám daný seminář přinese přesně to, co od něj očekáváte. A je spíše dobré počítat s tím, že ne…. Aspoň Vás může jen mile překvapit.

K semináři jako takovému patří neodmyslitelně i seminární práce. A to je, pánové, pojem! Kolem termínu jejího odevzdání sedí všichni seminaristi u počítače, kolem nich je minimálně pět knížek a v hlavě asi deset verzí, jak práci napsat. Jenže která je ta správná? Na jedné straně se chtějí něco dozvědět, na straně druhé chtějí zaujmout profesora a na straně třetí už to, sakra, chtějí mít hotové. Nakonec se ale přece jen podaří se do daného tématu vžít a brát ho skoro za „vlastní“. Přečtete si mnohem víc, než nutně potřebujete a mnohdy zkoumáte dál a dál… I když už třeba jen pro sebe. Čím víc se blíží den D, tím víc Vám připadá, že je potřeba ještě přinejmenším tisíc věcí opravit nebo alespoň upravit, což je snad to nejhorší, co můžete udělat- zasahovat do dodělané práce. Nakonec to ale přece jen vyjde- papíry už tiskne tiskárna, vedle Vás leží připravené desky, vše se zdá být v nejlepším pořádku. Kdyby Vás v tuhle chvíli chtěl někdo připravit o rozum, stačí Vaši práci zničit! Ten Váš úžasný pocit odvedené práce bude trochu „podvrtnut“ až druhý den, kdy se ve škole sejde prací víc, a Vy začnete porovnávat. A nemá to tenhle líp? Nechtěla to jinak, než to mám já? SAKRA, SAKRA…. Stejně už to musíte odevzdat, nedá se nic dělat. Nějak to dopadne, Bůh suď! Spíš profesor…

Existují zcela jistě i tací, kteří se psaním seminárek nijak nezatěžují a všechno v klidu najdou na internetu… O nich ale tenhle článek není. Snad jen, pokud patříte mezi ně, zkuste se aspoň ujistit, že původní autor byl stejného rodu jako Vy! Když odevzdá například Lucka práci, ve které se hned v úvodu objevuje :“Toto téma jsem si vybral, poněvadž….“, je to už hodně do očí bijící!

A jak soudí profesor? To se teprve uvidí! Tak hodně štěstí!!!

Autorka je studentkou oktávy Gymnázia Elišky Krásnohorské v Praze