16. května 2008, Mape
Pětadvacet až třicet černobílých fotografií vyrovnaných na nástěnce za výlohou obchodů – no tak to asi už ne… Takové tablo už jsem opravdu dlouho neviděla. Originalita už nezná hranic a tak to už není o přišpendlení několika fotografií se jmenovkami a prezentování své maturitní třídy kolemjdoucím na obyčejné polystyrénové desce. Hlavně už to není jen záležitost studentů končící střední školu … (tabla základních škol už nejsou nic nového, ale svým očím jsem trochu přestávala věřit svým očím před tablem – pozor - mateřské školky!)
Ale zpátky k té originalitě. Recept jak přitáhnout lidi ke své nástěnce? Jak je přimět udělat několik kroků blíže? Hlavně vymyslet něco, co tu fakt ještě nebylo. Od netradičních fotek (z dětských let, nebo ze součastnosti se zlodějskými kuklami přes hlavy) až k fotomontážím (to se mě líbil třeba obrázek Josefa Lady – nějaká hospodská rvačka, kde se jejími účastníky stali samotní studenti a oknem dovnitř je spěchal rovnat pan ředitel s paní učitelkou třídní …) a různým dalším vychytávkám, jako třeba tablo fungující jako orloj – jen místo dvanácti apoštolů asi pětadvacet studentů. Zatím u mě vede stará zmalovaná škodovka zevnitř polepená fotografiemi třídy, umístěná přímo na náměstí v centru města…
Pokud tápete…. a nemáte svůj vlastní nápad, zkuste využít podnikavých hlav jiných - tak třeba studio 2ART se rozhodlo pro podnikatelské krůčky v této oblasti a jak se zdá, úspěšně zaplňuje mezeru na trhu „v maturitním businessu“.
Jste-li z brněnského regionu, máte-li tablo vlastní tvorby, dost originální až bizardní a 3D k tomu, možná jste právě na jedné z fotografií tabel v brněnské galerii Vaňkovka .... a ještě jste ve hře o ceny. Galerie vystavila 15 nejzajímavějších 3D tabel a 26. dubna je představila na slavnostním odpoledni. Návštěvníci galerie hlasují smskami, která třída si odnese digitální kameru a celkem slušný příspěvek na večírek (konkrétně 15 000 Kč pro vítěze).
Já jsem navštívila galerii dnes. Eskalátorem jsem se nechala dopravit do přízemí, kde je možno po celé délce obdivovat výtvory maturantů. A hned první tablo jsem přehlédla, neboť jsem si ani nemyslela, že se o tablo jedná. Až na závěr celé procházky jsem se vrátila na začátek výstavy, abych si všimla, že na té kulaté výlepní ploše s plakáty jsou ukryty fotky hledaných „vězňů“ brněnského Klasického a španělského gymnázia. Tablo „Člověče nezlob se“ obchodníků co hrají fair play nemohlo vypadat jinak, než na způsob stejnojmenné deskové hry. Fotky maturantů SOŠ a SOU Obchodní na figurkách rozmístěných po herním plánu. Uprostřed hrací kostka s fotkami učitelů a učitelek a stužkou s heslem „Nevím která bije, ale dost to bolí ...“. Živé tablo Gymnázia Křenová připomnělo staré školní lavice a skříně. Pod názvem „Manéž“ bylo rozhrnuté šapitó Cirkusu Pardál. A pak „Akvárko“, tablo, kterému bych dala svůj hlas. Fotky (doufejme, že ne tonoucích ani utonulých) studentů ponořených s potápěčskými brýlemi mezi vodní květiny a čtyři prosklené stěny. Akvárek bylo více a nechyběli v nich ani rybičky … Nedaleko sladkovodní říše vzlétal balon (nebo spíš koš s balónky). A o něco dál letadlo, které pod heslem „nové zboží právě dozrálo na plantážích vzdělání“ shazovalo parašutisty, kteří se blížili ke svým terčům … cílům … Mezi studenty tohoto gymnázia podle všeho tak dozrál budoucí prezident zeměkoule, neplatič daní, jehovista, alkoholik-příležitostný politik a třeba i vynálezce třídílných plavek. Vedle letadla ředitel dalšího z brněnských gymnázií smetává bowlingovou koulí (učitelka) kuželky (maturanti)… no tak doufejte, že se pan ředitel bowling moc netrénuje a většina maturantů zůstane nepokořena a na nohou.
Podklady pro seminární práce