Takové normální zkoušení

20. května 2009, Alena N.

Počítejte s tím, že příští hodinu začnu zkoušet nanovo,“ hlásíval náš fyzikář rok co rok na konci ledna, když druhé pololetí ještě ani nezačalo. „Může být samozřejmě kdokoliv. Každý bude dvakrát a někdo může být i třikrát.“ Také máte někdy ve škole pocit, jako by se kolem zkoušení a známek točil svět? Pojďme se tedy na tento jev podívat trochu s nadhledem.

Ačkoliv je každý člen učitelského sboru originálem, zejména co se týče stylu zkoušení, jeden moment se u všech vyučujících opakuje s přísnou pravidelností. Ano, je to výběr několika nebohých studentíků, kteří musí v danou vyučovací hodinu opustit klidné závětří lavice, dojít k tabuli a vydat se napospas známek chtivému pedagogovi. Netřeba zmiňovat, že tuto situaci každý z nás zažil nesčíslněkrát na vlastní kůži: učitel listuje zápisníkem, očima přejíždí jméno po jméně a v nás, jeho svěřencích, je najednou ještě menší než malá dušička. „Teda, já dneska nesmim bejt,“ šeptají si sousedé v lavici navzájem. „Já určitě budu,“ zaslechnete tichý hlas z vedlejšího oddělení. Od katedry se mezitím stále ozývá šustění listů v učitelském notesu. Napětí vrcholí. Učitel se pohledem zastaví v dolní části jakési stránky. Tak už to řekni. Tři, dva, jedna, teď. Jedno slovo a bude po všem. Ne, asi ještě nedozrál ten pravý čas. Vrací se na předchozí list. Ale ani tady ho nic neupoutá. Znovu obrací stránku po stránce. Nadechuje se. „No, tak třeba...“ A jméno dnešního „vyvoleného“ je na světě.

V průběhu školního roku se u nás ve třídě našlo jen málo hodin, kdy jsme byli na zkoušení připraveni natolik, že bychom ten den chtěli „bejt“. Nejspíš by se daly spočítat na prstech jedné ruky. V opačném případě, tedy hlavně tehdy, když se s testováním našich znalostí předčasně postoupilo do druhého kola a nikdo z nás ani omylem nečekal, že by los mohl padnout právě na něj, byly výsledky o poznání horší. Pro dokreslení si opět vypůjčím výrok našeho pana fyzika: „No, co s tebou. Něco jsi řekla. Ale na čtyřku to není! Tak čtyři mínus. Do archu napište čtyřku, ty mínusy tam nepište. Já mám u sebe čtyři mínus, ale nemysli si, ono to čtyři mínus - to je taková zakuklená pětka!“

Štěstí přeje připraveným, co dodat víc. A ve škole to platí dvojnásob, zvlášť když se úroveň prokázaných vědomostí musí převést do pětibodové stupnice. Známky a zase známky. Jde o ně ve škole především, nebo se učíme pro život a budoucí povolání? No samozřejmě že to druhé, řekli bychom. Jenže obvykle jsou to právě známky, pět malých nenápadných čísel, co se z velké části podílí na tom, jakým směrem se budeme ubírat po základní škole a zda-li úspěšně dokončíme střední. Ale na druhou stranu - ve srovnání s překážkami, které nám možná jednou položí do cesty „opravdový život“, se nám každoroční „boj o známky“ a třeba i všechen čas strávený ve škole budou zdát jako procházka růžovým sadem. Radujme se tedy z každého (studentského) dne a nenechme se otrávit ani tím nejstrašlivějším zkoušením!

Diskuze na téma Takové normální zkoušení

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[2] pls ICQ (93.99.180.120), 7. ledna 2010 18:42
:p:) hezkej článek ;) máš ICQ že bys mi neco vykoumala...do pondělí...mám mít charakteristiku smyšleného kamráda X)
[1] gyrses (89.24.230.226), 22. srpna 2009 20:10
RE 2: :D;)

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

2,9
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 1723 čtenářů

Další články tohoto autora