Učitelské děti

8. října 2007, Tereza Černá

Říká se, že kovářova kobyla chodí bosa. V případě potomků našich drahých vyučujících to bezesporu platí. Alespoň někdy. Vezměte si třeba tenhle příklad: Na základní škole nás jeden čas učila jistá paní učitelka R. Jako dějepisářka měla nepochybně svoje kvality, věděla o čem mluví a proč, ale jinak byla přísná a nepříjemná. Neustále žáky plísnila za jejich morálku. Ale její děti! Ten párek dívek, dvojčat, který tehdy navštěvoval asi 3. třídu, poletoval po škole jako splašený. Sotva byste její holčičky přehlédli. Rozjívené a rozmazlené.

Ano, i učitelé jsou jenom lidi a jejich děti jsou také jen děti, ale… Zatímco všichni ostatní už měli být ve třídě správně za deset minut osm, dvojčátka si ještě objížděla školu kolem dokola – na koloběžce. A jejich matka? Dokonce jsem viděla, jak jim to bezmocně dovolila (ano, ta přísná paní učitelka byla najednou bezmocná!), a sama vstoupila do budovy. Že by učitelé vyčerpali všechny svoje síly ve škole a na výchovu vlastních dětí už jim chybí nervy?

Ani úctu k učitelskému povolání učitelské děti příliš nechovají. Ačkoliv jistě slyší doma, jak je tahle práce složitá a vyčerpávající, svým vlastním kantorům to samy moc neulehčují. Jedna kamarádka (také učitelské dítě) odevzdala jednou jako písemku papír odshora až dolů pokreslený vtipnými obrázky. Prý nechtěla odevzdat úplně prázdný, čistý list, když nic nevěděla. Profesorka to nenesla zrovna lehce, asi neměla smysl pro humor.

Nebo: Angličtinářka se nám svěřovala, že její dcera právě odmaturovala - ovšem z angličtiny dostala za tři a to ještě s odřenýma ušima. Vytáhla si prý americké dějiny, které se moc nenaučila. A přitom my tuhle maturitní otázku probírali s její matkou na hodině zrovna nedávno a ona nám kladla na srdce, ať přípravu k maturitě nepodceňujeme.

Ale teď z jiného soudku. Být dcerou nebo synem učitele a navíc navštěvovat školu, kde váš rodič učí, to s sebou nese výhody i nevýhody. Občas slyšíte na své rodiče jistě hodně nevybíravé nadávky. Ale taky proto si před vámi spolužáci můžou dávat pozor. Najednou nejste plně součástí tábora vždy nespokojených studentů, proti nimž stojí učitelský sbor (mimochodem také dost nespokojený). Navíc vás všichni učitelé znají a mohou si na vás hned stěžovat, když se s vaší matkou nebo otcem sejdou nad špagetami ve školní jídelně. Lze z toho ale i těžit. Máte vše z první ruky. Občas tak někteří dokážou „zjistit“, jaké otázky budou v zítřejší písemce. Studenti vždycky touží ukrást vyučujícími zadání blížícího se testu a je až s podivem, kolik učitelů – rodičů jim s tím občas nenápadně pomůže. (A kolega si ani nevšimne…)

Tak mě napadá, že existuje jeden moment, kdy jsou učitelské děti skutečně ve středu zájmu. Ptáte se kdy? No přece když jsou ještě poměrně malé a rodič je vezme třeba na lyžařský kurz či školu v přírodě. Takové dítě si často získá mezi studenty velkou oblibu. Právě ono je totiž koneckonců důkazem, že jejich učitel je taky jenom člověk…

Autorka je studentkou Gymnázia Voděradská v Praze - Strašnicích

Diskuze na téma Učitelské děti

:) :( :D :p :| :O ;) 8) X) :_( :$ :@ :Z

Pro odeslání příspěvku se můžeš přihlásit nebo odeslat anonymně pod přezdívkou. Pro přihlášení musíš být zaregistrovaný. U příspěvků neregistrovaných nebo nepřihlášených uživatelů se zobrazí IP adresa.

Jméno nebo přezdívka:
Opiš kontrolní kód: Kontrolní kód

Příspěvky obsahující vulgární výrazy, komerční odkazy nebo odkazy nesouvisející s tématem budou smazány.

[4] Maruska (77.104.244.81), 5. února 2010 11:38
ahoj sem Maruška je mi 15 bydlím v Chrastavě:) chtela bych se zeptat všech ve škole jestli máte naký cizí jazyky.Dekuji za odpoved
[3] Anonym (212.20.107.214), 20. října 2007 20:20
Jsem učitelka, moji 2 synové jsou na téže škole. První byl bezproblémový, dokonce ani někteří kolegové si nebyli jisti, který že žáček to vlastně je (už je na vysoké). S druhým jsou problémy a často je mi dost nepříjemné, že jako rodič mám vždy z první ruky a náležitě vybarvené, co zase vyvedl. K ostatním rodičům se průšvihy jejich dětí donášejí až po určitém odstupu, takže ani z pohledu rodiče - učitele není vždy vše zcela jednoznačné.
[2] Anonym (82.117.148.68), 12. října 2007 13:35
I my máme ve třídě učitelské dítě. Myslím si, že dodnes někteří spolužáci ani netuší, že její maminka je naše učitelka. Jednostranný pohled je vždy zavádějící.
[1] Adelheids, 9. října 2007 14:16
Já znám hodně učitelských děcek, ale chovaj se jak haranti (s prominutím). Myslí si, že si můžou dovolit všechno, protože maminka nebo tatínek je učitel. Ale moje spolužačka je taky UD a je v poho. Akorát strašně škrábe (mám hodně škrábanců ještě teď) :D

seminarky bez prace

Podklady pro seminární práce

Hodnocení článku

3,0
Oznámkuj článek jako ve škole
1 2 3 4 5
Známkovalo 2172 čtenářů

Další články tohoto autora